Berete Bibli vážně?

Berete Bibli vážně i to přesto, že znáte příklady nebo konkrétní situace, kdy k jejímu znevážení vedl třeba ironický přístup nebo postoj křesťanů?

V mnoha oblastech jsme uvěřili, že Bible se nedá brát až tak moc vážně − a tak nebereme vážně ani lidi, kteří v běžných životních situacích otevírají Bibli nebo připomenou nějaký verš. My k tomu známe několik vtipů, několik přemrštěných situací a abychom nepůsobili směšně nebo trapně, Bibli nepřipomínáme, neotvíráme ji, nehledáme v ní odpovědi. Pak není divu, že nemáme žádné zkušenosti s Biblí ani s Božím vedením, a náš život je na Bibli a na Bohu stále nezávislejší.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Ale když nám teče do bot...

Když nám na něčem opravdu záleží, když chceme znát konkrétní Boží vůli, jak se máme rozhodnout, když hledáme útěchu a Boží odpověď na ránu, křivdu nebo jinou nesnadnou životní situaci, tak se vrháme do čtení Bible a úpěnlivě se modlíme, aby nám Bůh pomohl.

Dokonce i když jsme už rezignovali na to, že by nám Bůh mohl v Bibli odpovědět, stojí za to se k ní vrátit a s modlitbou ji číst dál a dál.

A Bůh odpovídá. Situaci si můžeme usnadnit tím, že Bibli začneme číst ještě předtím, než vyvstanou potíže. Tedy s postojem: „Pane Bože, co mi chceš říct? Nemám žádnou konkrétní otázku, žádný konkrétní problém, ale chci tě poznávat, rozumět ti, být s tebou. Co mi chceš dnes říct?“

Při takovémto postoji ke čtení Bible jsem měl období, kdy se mi zdálo, že Bůh se mnou často mluví o svatosti, o vysokých nárocích na jeho lid, na nás křesťany. Potom jsem zjistil, že tak mě Bůh připravoval na to, abych se zřekl drobného „hříšku“, který jsem do té doby nepovažoval za něco závažného.

Jak tedy Bibli číst

pravidelně, pokud možno denně (ne jen když mám nějaký úkol něco připravit
systematicky, ne náhodně
spolu s někým dalším, s rodinou (tzv. „rodinný oltář“)
číst Bibli celou, nejen oblíbené části
učit se verše zpaměti
používat biblické verše, myšlenky v běžném životě − v rodině, ve sboru, na různých schůzkách. Například: „Nebrat Boží jméno nadarmo“, „Někdo musí zůstat u břemen“ (1S 30), „Rádi dáme!“ (Sd 8,23)

Biblické studium je pro každého! Není jen pro některé zvlášť schopné. A největším přínosem je společné studium Písma.

Dále dávám ke zvážení:

Věnovat pozornost i hlubším biblickým výkladům. Tak lze objevit základní principy života, i když nevím, jak je bezprostředně aplikovat, viz například pojem „umřít hříchu“. Biblický přístup, Boží filozofie je úplně jiná než lidská snaha se polepšovat.
Je velmi přínosné, když máš příležitost vyučovat někoho dalšího − v rodině, s kamarády, ve sboru, během biblické hodiny...
Vytvářej vlastní biblický výklad určitého textu − to předpokládá se tím textem zabývat a někdy akceptovat i nepříjemné, nové pravdy. Je třeba mít celkový biblický základ, přehled, základy biblického myšlení.
Svou hodnotu má také čtení toho, co o daném textu či tématu řekli či napsali jiní.

Bible je svatá kniha, je to to, co nám Bůh chce říct. A Bůh chce mluvit víc − jen my nejsme vždy připraveni, ochotni naslouchat.

Jan Vopalecký, leden 2019