Čtení, které vás pozvedne

 
menu
 


------

Citát z Bible:

Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu.

J 10,9 E
(Další citáty)

------
éčko - logo Ethosu

Nejlepší články


Odcizují vám děti!
Děti vyrůstají a čím dále tím méně nás potřebují, ony nám nemají co říct, ale přejímají úplně jiné hodnoty, odcizují se nám - jako by nám je někdo kradl! - Jak je uchránit?

Kdyby žena věděla
po čem její muž touží stejně jako ona touží po tom, aby ji miloval, vážila by si ho daleko víc - a získala by jeho lásku.

Snažíme se žít slušně
a zhruba se držíme biblických příkazů. Na jeden ovšem možná zapomínáme: Buďte svatí. To je požadavek, abychom se podobali Bohu. Tak můžeme svým charakterem mezi lidmi vynikat.

Manželská nevěra
je krutá rána do života. Člověk má chuť se vyčítat, mstít, ale to nikam nevede... Existuje východisko? Co pomůže?

------

Doporučujeme


Modlete se za

Generace zničená pornografií

„Rodiče, kteří jsou celé roky bez práce, postrádájí něco, co by je motivovalo, nemají už ani energii. Mají tolik starostí s vlastními problémy, že se svými silami nestačí na výchovu a péči o děti.“ Přitom i přes nepatrné rodinné příjmy má mnoho dětí ve svém pokoji vlastní televizi – a rodiče jsou rádi, že jim děti dají pokoj.

Šimon se musel se svým nevlastním otcem dívat na filmy s dětskou pornografií. Otčím mu chtěl ukázat, že je „normální“, když děti mají sex s dospělými. Čtyři roky Šimona zneužíval. Když se chlapec dostal do náhradní rodiny, projevily se závažné poruchy, kterých si matka v nové rodině všimla. Teprve podle příznaků a způsobů chování se terapeutka zorientovala, co se vlastně dělo. Šimon o těchto věcech nemluvil. Matka v rodině, kam se dostal, to vysvětluje takto:

„Traumatizované děti nikdy nemluví o zneužívání, to jim pachatel dostatečně vštípil. Pláčou tiše, odvykly si křičet.“

Šimonova vlastní matka je alkoholička, zneužívání si nevšimla. Dítě je pachateli takřka vždy vydáno bez možnosti se jakkoli bránit, nemá příbuzné ani kamarády, kterým by se mohlo svěřit. „V takových rodinách zůstávají děti ponechány samy sobě, žijí v jakémsi paralelním světě, málokdy vycházejí z bytu. Když jsou starší, jsou pro ně určující média a přátelé – a také jsou jim příkladem,“ vysvětluje sociální pracovnice Uta Bastingová.

„Kdo vyrostl v rodině bez jakékoliv struktury, nemá žádné vzory, jen deficity. Tyto prázdné prostory dnes zaplňují média. V zařízení pro ženy je místnost s počítači, kde klientky často chatují, některé tak také hledají nového partnera. Řada z nich sní o stabilním vztahu.“

Podle údajů komory psychoterapeutů v Berlíně je 18 procent dospělých psychicky poznamenaných. Každé desáté dítě má psychickou poruchu, kterou je třeba léčit. Stavy strachu, fóbie a poruchy sociálního chování jsou nejčastější diagnózy. Pokud jde o příčiny, v tom si dětští lékaři a psychiatři nejsou jisti. Jakou souvislost má sociální situace dětí a mediální konzum na jejich duši, to je teprve předmětem zkoumání.

Výchova k zacházení s médii v rodinách s nižším vzděláním vlastně neprobíhá. Právě naopak. Sociální pedagog Thomas Ruth v poslední době pozoruje jiný extrém: Při návštěvách doma v rodinách sedí všichni u televize – a na obrazovce běží film nabitý sexuálními scénami. A hledí na to i ti nejmenší v rodině. „Napřed jsme si mysleli, že to je okrajový fenomén, ale vyskytuje se stále víc,“ říká vedoucí pomocné sítě v Essenu.

Dospělí staví děti před obsah, na který jsou ještě příliš malé a kterému jednak nerozumí a jednak ho nejsou schopné zpracovat. Do jisté míry tomu rodiče sami nerozumí a částečně je jim to jedno.

Děti dnes žijí v nepřirozeně „slepených“ domácnostech. Otec dětí je většinou už dávno pryč, matka má sama co dělat se střídajícími se partnery. Nikdo se nezabývá tím, co potřebují děti.“

„Děti v těchto filmech nevidí žádnou něhu, lásku ani polibky,“ říká Lindloff. Nenaučí se, že sexualita a láska patří k sobě. Předškolní a školní děti považují televizi za realitu; věří, že to, co vidí, je skutečné. Pro ně je pornografie správný život. Jsou přesvědčené, že to tak musí být. I když to bolí.

Šestnáctiletý Malcolm v jednom dokumentu BBC popisuje:

„Kamarádi mě přemluvili, abych se na jeden takový film podíval. Na začátku se mi to, co jsem tam viděl, zdálo zvláštní, ale pak jsem sám začal vyhledávat odkazy na stránky se sexem.“ Dlouhou dobu si jeho maminka nevšimla, čím se její syn nově zabývá. Malcolm s tím vždycky počkal, až všichni v rodině budou spát. Stal se na pornovideu závislým. Denně u něho trávil čtyři až pět hodin. „Když s tím člověk jednou začne, chce pořád víc a víc,“ říká.

Třináctiletá Nikola měla pohlavní styk už se dvěma třicetiletými muži. Své osmileté kamarádce v dopise podrobně popisovala různé sexuální praktiky. Když s ní o tom pracovnice organizace pro práci s mládeží mluvila, Nikola jí na to řekla: „To je přece normální. V televizi ukazují, jak se to dělá, všichni to přece dělají.“

Profesor Jakob Pastötter, předseda německé společnosti pro sociálně vědecký sexuální výzkum, pozoruje, že dospívající dříve nebo později skončí u tvrdé pornografie. „Už jedenáctileté děti klikají na takové stránky, a my jsme zděšeni,“ říká. Filmy se rozesílají jako sportovní cvičení nebo zkoušky odvahy. Přitom platí: Čím tvrdší, tím lepší! Znásilňování, sadistické počínání, dětská pornografie, na internetu nemá stud žádné hranice. A kolikrát nestačí se jen dívat. Pak se jde zkoušet, co se vidí ve filmech.

Média udávají, co si konzumenti mají myslet. Platí to zvlášť v tomto případě: sexualita dostává pro ženy řádově novou hodnotu. Jakob Pastötter vysvětluje proč: „Právě sociálně poškozené ženy prožívají méně uznání. Postrádají stabilní vztahy. Bez vzdělání a bez práce prožívají jen málokdy nějaký úspěch. Ale v sexu mohou být úspěšné.“ Pro řadu matek-samoživitelek jsou intimní kontakty jediné světlé zážitky.

Malcolm závislý na pornografii poznal, že se potřebuje léčit. V rozhovorech s terapeutkou vyjádřil: „Pronikne to do mého ducha a zmocní se ho to.“

Co mohou dělat rodiče:

Sexualita ať u vás není tabu. Mluvte s dětmi o sexualitě, i když je to pro vás těžké.

Mluvte se svými dětmi o obsahu toho, co je v médiích, jaký to má dopad na naše myšlení a chování. Žádný obrázek nebo video se nedotkne naší duše beze stopy a právě u dětí a mladých lidí zanechávají sexuálně zatížené snímky či filmy hluboké rýhy. Důvěřovat je dobré, znát pravdu je lepší.

Nabídka erotiky a pornografie má čistě komerční pozadí – to ať si mladí lidé uvědomí. Mluvte s nimi o záplavě nabídky a jak s ní zacházet.

Povzbuďte děti, aby se sledováním pořadu takového obsahu ani nezačínaly.

Doprovázejte děti při jejich aktivitě na internetu. Děti do deseti let nenechejte nikdy surfovat samotné.

Ellen Nieswiodek-Martinová



Podobné:

Čím jsou dnešní děti jiné

V době rozvodů, individualismu a nezávaznosti je střídání partnerů běžným jevem. Řada dětí má několik maminek ...

Chvíli neposedí

Pořád se houpají na židli, při jídle vylévají sklenice a pořád jako by je hnal nějaký vnitřní motor. Jsou nepozorní, ...

Děti na zabití

Souvislé autobiografické vyprávění o tom, jak to měly děti těžké, když si slabý tatínek po ovdovění vzal jinou ...


Hodnocení článku:
 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.
 Není na něm nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.
------

  Napište svůj názor.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Jak mluvit s dětmi o sexu

Mark Laaser
Jak mluvit s dětmi o sexu
Samuel, běžná cena 229 Kč
Naše sleva: 7 Kč
Vaše cena: 222 Kč

ks

Snad každý měsíc se dozvídáme o zanedbaných nebo zneužívaných dětech. Bez toho, že by si sousedé nebo veřejnost nečeho všimli, prožívají děti tam, kde jsou „doma“, hlad, utrpení, zneužívání. A nejen to. Mnoho dospívajících mladých lidí zůstává ponecháno sobě a svému osudu, vydáno na pospas vlivu televize a internetu, a tedy mimořádné vlně sexualizace v médiích. Odborníci v tom vidí pro mladou generaci nesmírné nebezpečí.







Děti a mladí lidé jsou vydáni napospas nepředstavitelným scénám – s katastrofálními důsledky.







Stále mladší, stále tvrdší: „Jakmile jednou začneš, pak chceš pořád víc a víc.“