Postoj k homosexualitě

Na začátek je třeba připomenout některé biblické texty.

Z nich vyplývá:

Bůh stvořil člověka jako muže a ženu

Jsou tedy dvě pohlaví. Pokud se někomu zdá, pokud se někdo cítí jako něco jiného, než jak ho Bůh stvořil, pak z toho podle Bible vyplývá, že se mýlí.

Nechci se pouštět do spekulace o tom, jak nebo proč k tomu dochází, že muže najednou přitahuje muž, nebo ženu jiná žena. Lze to připisovat hříšné přirozenosti a tomu, když člověk nestaví hříchu meze:

Ef 4,18 Mají zatemněné myšlení a jsou odcizeni od Božího života pro nevědomost, která je v nich kvůli zatvrzelosti jejich srdce. 19 Otupěli a oddali se bezuzdnosti, aby s nenasytností páchali každý druh nečistoty.

Co je to homosexualita?

Bible označuje jako hříšníky ty, kdo mají styk s člověkem stejného pohlaví. Pokud někoho stejné pohlaví přitahuje podobně jako muže přitahuje žena (a naopak), je to v jiné rovině. Neřekl bych, že samotná přitažlivost znamená, že se takový člověk dopustil hříchu.

Ale musí s tím bojovat − Pán Ježíš říká, že stačí žádostivý pohled muže na ženu a je to hřích. Pokud má někdo homosexuální vnímání, potřebuje se krotit, ovládat stejně jako heterosexuální lidé.

Původ homosexuality

Odborníci přiznávají, že homosexualita není dána geneticky. Rodiče tedy geneticky neovlivňují, zda někdo bude či nebude homosexuál.

Ze všech teorií se mi jako nejvěrohodnější jeví ta, že homosexualita souvisí s tím, jak dítě v raném dětství vnímalo otce. Pokud byl „dobrý“ a „silný“, pak je to v pořádku. Pokud byl „zlý“ nebo „slabý“ (agresivní, pod pantoflem, vyhýbal se zodpovědnosti, nebýval doma...) dítě si řeklo: Nechci být jako otec! Pak je nebezpečí, že se chlapec emocionálně ztotožní s matkou a začne ochranu a bezpečí, tedy mužský element hledat u druhých mužů, ale z pozice matky, tedy ženy. Tak vnitřně podvědomě zamíří k homosexualitě. A dívka si řekne: Nechci žádného muže, protože by byl jako otec.

To také odpovídá tomu, když Bible vybízí, aby se otcové o své děti starali, milovali je a nedráždili je k hněvu (Efezským 6,4). Zdravý vztah otce k dětem je prevencí homosexuality, nakolik je to v našich lidských možnostech.

Bible má k původu homosexuality tvrdé vysvětlení: Rozežranost! − Lidé už nevěděli, co dělat, tak popustili uzdu svým vášním a skončili jako homosexuálové − Ř 1,24+27. A souvisí to s tím, že Boha, jeho existenci ani pravidla stvoření neuznávají.

Připouštím ovšem, že existují i lidé, kteří popisují svůj vztah s otcem jako bezproblémový, nežijí bezuzdně, a přece mají homosexuální vnímání.

Homosexualita je hřích jako každý jiný hřích

Jak se k tomu postavit? Jako ke každému jinému hříchu. Z hříchu usvědčuje Bůh-Duch svatý. Na nás je, abychom hřích vyznali, přijali odpuštění a už to nedělali. Vyhýbali se tomu stejně jako alkoholik hospodě, jako záletník tomu, aby byl s nějakou ženou sám, jiný společnosti, kde se berou drogy − tak se od takové společnosti odstřihl atd.

Řešení homosexuality

Bible jasné vymezuje, že pohlavní spojení patří pouze do heterosexuálního manželství. Podle biblického pojetí je totiž žádné jiné sexuální soužití než v manželství hřích.

Existují případy, kdy ani manželství (a vždy mám na mysli heterosexuální manželství) nelze uzavřít: Když se jedná o dítě, když je někdo nesvéprávný, určitým způsobem nemocný, zdravotně fyzicky či mentálně postižený… Žena se nemůže vdát za ženatého muže a naopak… Nelze se oženit s ženou, která k tomu nedá souhlas.

Z toho plyne, že homosexuální člověk by měl žít zdrženlivě, bez sexu. Proč by si měl sex odříkat? Proč nemá žít podle toho, co je mu „přirozené“? Protože je to hřích. Stejně tak ani heterosexuální sex není pro všechny − například s cizí ženou, v případech některých nemocí, dokonce i v manželství jsou situace, kdy je třeba se zdržet sexuálního chování, například při rizikovém těhotenství.

To je tedy řešení pro lidi, kteří mají homosexuální vnímání, koho sexuálně přitahují lidé stejného pohlaví. Zůstat svobodný a zříct se sexuálního života. Není pravda, že sex je základní životní potřeba, nebo že na to má každý nárok.

Připouštím, je to těžké a zaslouží si v tom podporu křesťanského prostředí, tedy církve. Je to oblast, kde je těžké hledat odpověď. Vlastně každý má nějaké své životní břemeno, pro někoho jsou to handicapy zdravotní, u jiného inteligenční, u jiného rodinné prostředí − a u někoho homosexualita. Je to něco, čemu nerozumíme. Můžeme využívat vymožeností dnešní doby (medicína, technické vymoženosti a služby), ale určitě to neznamená, že máme svůj úděl řešit nebo obcházet tak, že budeme hřešit.

Změna při obrácení k Bohu

Bible říká (1K 6,9-11): Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít účast v Božím království? Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani nemravní/zženštilí, ani zvrácení/homosexuálové, 10 ani zloději, ani lakomci, opilci, utrhači, lupiči nebudou mít účast v Božím království. 11 A to jste někteří byli. Dali jste se však obmýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu Pána Ježíše Krista a Duchem našeho Boha.

Tento text je důležitý: „Takoví jste někteří byli“ − a už nejste. Existuje řada věřících, kteří před obrácením žili jako smilníci, zloději, lakomci, posmíváčci… Ale když se obrátili, tak takové věci přestali dělat.

Jak se to stalo? Dali se obmýt, uznali, že je to hřích a stáli o očištění. Bůh jim odpustil a dal sílu, aby změnili svůj život.

Jestliže byl někdo smilník, využíval každou příležitost k tomu, aby se s někým vyspal − a pak se obrátí, potom už tak přestane žít. Stále jako muž či žena pociťuje touhu po sexuálním spojení a uspokojení, ale nedělá to hříšným způsobem. Buď se ožení/vdá, k čemuž Pavel nabádá v 1K 7,9, nebo zůstane sám, žije zdrženlivě a sexuálního života se vzdá.

Stejně tak jestliže byl někdo homosexuál, spal s lidmi stejného pohlaví a pak se obrátí − přestane takto žít. Stále může prožívat přitažlivost, ale už tak nežije, zůstane sám, žije zdrženlivě a sexuálního života se zdá.

Není řečeno, že z homosexuála se najednou stane heterosexuál. Věřím, že je to možné. Dnešní lobby vehementně prosazuje, že to možné není. Ale věřím, že ano a existují takové příklady, i když je jich málo. Tak jako kuřák nejen přestane kouřit, ale ztratí na kouření úplně chuť.

U alkoholu je to problematičnější − asi jako bych řekl, že se z alkoholika stal člověk, kterému alkohol nechutná, kterého alkohol neohrožuje…

Věřím, že Bůh dokáže z homosexuála udělat heterosexuála. Na jedné straně je to Boží zázrak. Z lidského pohledu některé výzkumy ukazují, že − velmi zjednodušeně řečeno − nejprospěšnější je neerotické přátelství se starším, zralejším heterosexuálním mužem. Takové přátelství je koneckonců přínosné pro každého muže.

Kdysi se počítalo, že homosexuálové tvoří 2,8 % obyvatelstva. To bylo na začátku 20. století, v době, kdy homosexualita byla tabu, lidé se za ni styděli a báli se ji přiznat. Kolem roku 2000 se říkávalo, že je to kolem 4 %. Dnes z jedné ankety vyplynulo, že asi 18-20 % středoškoláků si není jisto svou orientací. Z toho lze vyvodit, že procento výskytu homosexuality se vyvíjí podle propagandy.

Homofobie?

Homofobie je slovo, které znamená strach z homosexuálů.

Z homosexuálů nemusíme mít strach − mějme k nim stejný postoj jako ke smilníkům, k opilcům, ke zlodějům, lakomcům… Těchto lidí se nebojíme.

Ani není důvod se jim pokrytecky vyhýbat, že my takoví nejsme. Nebýt Boží milosti a záchrany, tak jsme na tom podobně jako oni. Jsme svou podstatou hříšní do stejné míry − snad jen v jiné oblasti. S takovými lidmi se můžeme bavit. O čem? Vést je ke Kristu, k tomu, aby jim Bůh hříchy odpustil a oni přestali hřešit.

Rozlišovat hřích v cirkvi a mimo církev

Pokud se jedná o nevěřícího, který neprožil znovuzrození, pak s ním mluvit o Kristu. Nemá smysl mu vyčítat jakýkoli hřích, nevnímá to. Z hříchu usvědčuje Bůh-Duch svatý (Jan 16,8), když s ním mluvíme o Kristu. Až ho Duch usvědčí, on uvidí svůj hřích, vyzná ho a přijme odpuštění, pak se mu bude na základě nové přirozenosti vyhýbat.

Ale dokud takový člověk Krista nepřijal, patří světu, a církvi nepřísluší to řešit, s takovými se vypořádá Bůh (1K 5,13-14).

Dokonce se proslýchá, že je mezi vámi případ smilstva, a to takový, jaký se nevyskytuje ani mezi pohany, že totiž kdosi žije s ženou svého otce. 2 A vy jste přitom nadutí, místo abyste se raději zarmoutili; odstraňte ze svého středu toho, kdo to udělal... 9 Napsal jsem vám v listě, abyste neměli nic společného se smilníky; 10 ale nemyslel jsem tím všecky smilníky tohoto světa nebo lakomce, lupiče a modláře, protože to byste museli ze světa utéci. 11 Měl jsem však na mysli, abyste se nestýkali s tím, kdo si sice říká bratr, ale přitom je smilník nebo lakomec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo lupič; s takovým ani nejezte. 12 Proč bych měl soudit ty, kdo jsou mimo nás? Nemáte soudit ty, kdo jsou z nás? 13 Kdo jsou mimo nás, ty bude soudit Bůh. Odstraňte toho zlého ze svého středu! (1. Ko­rint­ským 5,1)

Co s homosexuálním člověkem v církvi?

Pokud je člověk věřící a má homosexuální vnímání, pak je jeho údělem zdržovat se sexualního života, a v tom jej máme povzbuzovat. Stejně jako k sexuální zdrženlivosti vedeme svobodné ženy a muže, ale i vdovy, vdovce, pokud nejsou v manželství. Pokud chce žít v hříchu, pak je na místě ho konfrontovat, případně vyloučit − podle 1K 5.

Co když přijde do sboru homosexuál?

Když přijde, řekne, že je homosexuál a že se přišel podívat, tak ho pozveme dál. Jeho poznámku o homosexualitě bych pominul, ale ptal se ho na vztah k Bohu, k Pánu Ježíši − a vedl ho ke spasení.

A jestli bychom přijali do sboru homosexuála? Ano, takového, který se zdržuje homosexuálního života.

Spasení je pro každého. A církev, náš sbor ať je otevřený pro každého spaseného člověka. Neobrácení, neproměnění lidé jsou tu vítaní hosté, ale nejsou tu doma. Spasený, znovuzrozený člověk se svou novou přirozeností hříchu vyhýbá, i praktikované homosexualitě (1J 2,7-9; 1J 3,6; 5,18; L 9,23

Shrnutí:

• Přistupujme k těmto lidem s pokorou. Nepovyšujme se, že nám bylo odpuštěno.
• Příklad Pána Ježíše: Jednání cizoložnice neschvaluje, ale ani neodsuzuje (Jan 8).
• Jeho čistota přitahovala farizeje i hříšníky. Kéž i naše čistota − fyzická i v myšlenkách je jasnou odpovědí.
• Naším posláním nechť je přivádět tyto lidi ke Kristu, který měl postoj: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi, a už nehřeš.“

Jan Vopalecký,
publikováno v srpnu 2023