Ethos - čtení, které pozvedne

 
 
 

Nevšimla si, že má flek na šatech

Zuzana vystupovala na slavnostní pracovní poradě velmi suverénně − jako vždycky. Dávala si záležet na tom, aby dobře vypadala, aby vystupovala reprezentativně, a bylo vidět, že má o sobě vysoké mínění. Když si dávala roládu se šlehačkou, nevšimla si, že jí kousek šlehačky spadl na šaty a vytvořil se jí tam mastný flek. Nic nezpozorovala a dál se se všemi rádoby uvolněně bavila.

Někteří si však její skvrny všimli, decentně na něj sjeli zrakem a povídali si dál. “Trochu trapná situace, ale bych měl dělat?” pomyslel si každý.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Směr je jasný

Jan Vopalecký
Směr je jasný
Ethos, běžná cena 90 Kč
Naše sleva: 13 Kč
Vaše cena: 77 Kč

ks

Pán Ježíš jednou (v dopise do Sard, Zjevení 3,4) říká: „Máš však několik osob, které neposkvrnily svá roucha.“ Kdo že si neposkvrnil roucho? Nikde předtím Ježíš o nějakém rouchu, ať už čistém či špinavém nemluví. Kde to bere? „Neposkvrnili si roucho“ je vlastně ocenění. Co tím Ježíš chce říct? Vytýká mu, že se tváří jako živý, chce vypadat jako živý, ale ve skutečnosti je to jen rutina, sbor spí − kromě několika osob. Ty nespí, těchto několik osob je živých a Pán Ježíš je oceňuje slovy „neposkvrnily svá roucha“.

Sbor jako celek je mrtvý, jeho skutky nejsou před Bohem plné, nedrží se toho, jak přijal Boží slovo, a měl by se probudit. Tím, kdo dává život, je Bůh − a od něho můžeme ten život získat!

Měli jste někdy pocit, že jste mrtví? Prostě bezmocní, nerozuměli jste, co se kolem děje, ale všichni ostatní byli v pohodě? Jako byste přišli do cizího prostředí a nevíte, která bije. Není ve vašich silách vyrovnat se ostatním − jste prostě mrtví mezi živými.

Šaty se dají pošpinit tím, že naše skutky nejsou plné, možná to znamená, že dřímáme, že něco děláme napůl, bezmyšlenkovitě, bez srdce, ze setrvačnosti, bez nadšení. − Tato zvláštní analogie mezi skvrnami na šatech a hraním si na živého je sice zvláštní, ale vymyslel ji Pán Ježíš a myslím, že pro nás může být poučná. Zdá se nám, že všichni si myslí, jak jsme živí, aktivní, ale ta falešnost naší živosti, aktivit je vidět jako flek na šatech.

Najednou se cítím jako ta Zuzana, co chtěla vypadat dobře. Sice jsem sám se sebou spokojen, ale když si uvědomím, kolik věcí dělám bez zaujetí, jenom proto, aby se neřeklo, abych měl klid, abych si udržel status quo... tak najednou zjišťují, že Bůh možná vidí, že jsem pěkně zacákaný.

Je možné, že kolem nás je plno lidí − a třeba i my sami − kteří jsou samý flek, samá skvrna. Jsou prázdní, mrtví, bez života, jen si na život hrají, tváří se, že jim ta mělká zábava stačí, uvnitř jsou hladoví, mrtví, zvenku zacákaní. A možná jsme si na to zvykli, smířili se s tím, že takový je život a fleky a prázdnota nám už moc nevadí.

Co s tím? Na fleky je potřeba nějaké čistidlo. Na to, abychom získali život, který stojí za to, když se nám zdá, že jsme mrtví, má Bůh speciální čistidlo. Tím je víra, že Ježíš Kristus umřel proto, abychom mohli být očištěni. To z nás smyje všechnu špínu, všechno zlo, vyřeší prázdnotu a dá nový naplněný život. Už se nemusíme za fleky stydět, schovávat se, protože jsou vyčištěné a my teď můžeme skutečně žít a ne žít a přitom být mrtví. Však s ním zkuste sami navázat vztah.

Jan Vopalecký, říjen 2018

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.

Oddělovač

  Kam dál:

Že vás nikdo nemá rád?

Píšu pro ty z vás, kdo máte pocit, že vás nikdo nemá rád. Je pravda, že lidé, kterým rodiče a okolí v dětství dávali najevo svou lásku...

Zlikvidovat ho nedokázali!

Jediným způsobem, jak zachránit lidstvo, aby nemuseli všichni do pekla, bylo najít někoho nevinného, kdo by za člověka umřel. Našel se jediný:...

Tohle bych od Boha nečekal!

Někdy jsme unavení, zklamaní sami ze sebe, z okolností, z toho, co od nás lidé očekávají, my nevíme, jestli jim jejich očekávání plnit,...

„Vždyť to není hřích!“ − „Ale je to zátěž.“

Nemám rád, když se se mnou někdo hádá, jestli něco je nebo není hřích. Ale Bible mluví i o věcech, které nejsou sice hřích, a přesto...

Jsi dobrý, ale...

Představte si, že jste udělali něco, co se vám podařilo, máte z toho dobrý pocit a teď čekáte, jak to druzí zhodnotí. A slyšíte:...

Postupně a nenápadně

Okrást matku? Není problém Tak si to představte: dospělý syn, Míka, který sám už má svoje děti, ukradne vlastní matce asi deset kilo stříbra...

Hřích? Není problém!

Není, myslím, že v mnoha případech by se s ním dalo docela snadno skoncovat. Až se divím, že to někteří neudělali, když to vypadalo docela...

Majitelé se už nestřídají

Když se ve starověkém Řecku dostalo nějaké zboží, řekněme holubi, na tržiště, chvíli je prodavač nabízel a pak někdo je koupil. Mohlo...

Osvobozující odpuštění

Je prokázáno, že většina psychicky nemocných lidí žije s neodpuštěnými − často i nevědomě − duševními zraněními, nebo vlastně už...

Slituj se nad mými bohy!

„Víš, Bože, mám několik bohů, zvlášť některé mám rád, kteří mě baví, vím, že nejsou tak úplně všemocní jako ty, ale nechej mi je....

Proč nežít pro Boha naplno?

Tohle může zavánět sektou! Někdo řekne žít naplno pro Boha, chce po vás všechen čas, peníze, práci, zavalí vás povinnostmi, co musíte...

 


Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Směr je jasný

Jan Vopalecký
Směr je jasný
Ethos, běžná cena 90 Kč
Naše sleva: 13 Kč
Vaše cena: 77 Kč

ks

Andělu sboru v Sardách napiš: ‚Toto praví ten, který má sedm duchů Božích a sedm hvězd: Znám tvé skutky; máš jméno, že žiješ, ale jsi mrtvý. 2 Buď bdělý a upevni to, co ještě zbývá a je na umření, neboť jsem nenalezl tvé skutky úplné před mým Bohem. 3 Připomínej si, jak jsi mé slovo přijal a slyšel, zachovávej je a učiň pokání. Neprobudíš-li se, přijdu jako zloděj, a nebudeš vědět, v kterou hodinu na tebe přijdu. 4 Máš však v Sardách několik osob, které neposkvrnily svá roucha; ti budou se mnou chodit v bílých šatech, protože jsou toho hodni 5 Kdo vítězí, takto se bude oblékat do bílých šatů a jeho jméno nevymažu z knihy života, nýbrž vyznám je před svým Otcem a před jeho anděly.

Bible, Zjevení 3,1-5


Skvrna na šatech nám dnes možná tolik nevadí, ale ona odhaluje něco víc. Nedbalost. A co skvrna na duši, kterou možná vidí všichni kolem nás?