Doporučujeme články

Své děti si ukrást nenecháme!

Nikdo konkrétní za to sice nemůže, ale lze sledovat faraonovské trendy − snahu odloudit děti od rodičů. Jak se rodiče mohou bránit, aby jim děti nebyly „ukradeny“?

Manželská nevěra − existuje ještě šance?

Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.

Výchova a fyzické tresty

Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask

Žena jako bohyně

Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?

Doporučujeme

Modlete se za

Proto vezměte na sebe plnou Boží zbroj abyste se mohli v den zlý postavit na odpor, všechno překonat a obstát. (Bible, Ef 6,13 E)

Inspirováno:

Tak si to vezměte

Když vám někdo řekne: „Vezměte si!“, hned se pozorně díváte, co vám to nabízí. Dnes jsme už tak přesyceni reklamou a nejrůznějšími nabídkami, že skoro bezmyšlenkovitě říkáme: „Děkuji, nechci.“ Výjimku tvoří možná kamarádi, známí nebo lidi z rodiny. Přesto existují věci, které jsou pořád vzácností. Ty nám ale nikdo většinou nikdo nenabízí zadarmo.

V Bibli jsem v jednom dopise pro věřící lidi našel kousek textu, kde se slova vezměte si objevují hned třikrát po sobě. Je to v souvislosti s výzbrojí křesťana, rozuměj duchovní výzbrojí (Efezským 6,11-18), kam patří pravda, záchrana, víra, Bible a podobně. Bůh ví, že křesťané to nikdy nemají snadné. Řekl bych, že zvlášť dnes žijeme v těžké době a potřebujeme duchovní výzbroj. Říká nám: „Vezměte si...“ − 1. celou duchovní výzbroj, 2. štít víry a 3. přilbu záchrany. A nevysvětluje, kde to máme vzít, považuje za samozřejmost, že to máme někde na zemi nebo ve skříni, prostě po ruce.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

A opravdu. Pravda, spravedlnost, připravenost říct evangelium, víra, spasení, Boží slovo a modlitba jsou pro křesťana samozřejmostí. Možná si to ani neuvědomujeme. A pokud nejsou, pak je třeba se podívat hlouběji na naši identitu: Jsem opravdu křesťan? (2. Petrův 1,9)

Nemáme, nebo nebereme?

My lidé máme tendenci často fňukat, co všechno nemáme. Tady mě zaujalo, že hlavní problém možná není v tom, že nemáme, ale nebereme. Máme na dosah tolik věcí, příležitostí, které bychom okamžitě mohli vzít, ale musí přijít někdo, kdo nám řekne: „Vezmi si tohle, tohle...“

Tato myšlenka může změnit náš život postoj. Přestaneme si stěžovat, co všechno nemáme, ale otevřeme oči, rozhlédneme se, abychom viděli, a budeme brát a využívat spoustu věcí, které máme, které jsou pro nás příležitostí.

Bůh nám dává jednotlivé zbraně a výbavu, víru, čas, zdraví, můžeme číst Bibli, v situaci s koronavirem vidím jako obrovský potenciál v tom, že můžeme s lidmi komunikovat telefonem, na internetu, čerpat od druhých a dávat druhým, povzbuzovat je... Hodnotou, kterou jsme zatím možná nedoceňovali pro někoho může být zahrádka, okruh známých, řidičák, vlastní životní zkušenosti, schopnost vyprávět, vařit, bavit...

Velkým potenciálem může být i váš sbor, zvlášť pokud v něm jsou zastoupeny všechny generace, pokud tam převládá vzájemná úcta a lidi se mezi sebou mají rádi.

Neslyšíte, jak vám Bůh říká: „Vezměte a... využijte ten potenciál, který máte?!“ Když to nevidíte, modlete se, aby vám Bůh otevřel oči, abyste viděli potenciál, abyste ho vzali a dělali to, k čemu vás Bůh volá!

O čem vám osobně říká Bůh: „Vezmi to a používej!“?

Jan Vopalecký, leden 2021