Citát z Bible:
Navraťte se ke mně a já se navrátím k vám, praví Hospodin zástupů. Ptáte se: »Jak se máme vrátit?«
Ma 3,7 E
(Další citáty)
Doporučujeme články
Muž mezi dvěma ženami
Snacha a tchyně . .
Výchova a fyzické tresty
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Dítě nechce chodit do školy − bojí se
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena jako bohyně
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Manželská nevěra − existuje ještě šance?
Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.
Děti chodí pomalu a u všeho se zdržují
Procházky s dětmi jsou fantastické! Kde jinde si s nimi tak dobře povykládáte? I když to všechno dlouho trvá... A často to je poučením i pro mě.
Kdyby žena věděla, co muž prožívá
Muž potřebuje, aby mu žena projevovala úctu, tak si ho udrží! Žena potřebuje mužovu lásku − a opravdová láska je oběť!
Jak to vypadá našem srdci? Máme tam plno, nebo se tam ještě něco vejde? Uznávám, že asi máme plno oprávněných starostí, které nám berou spoustu času i místa v srdci. Někdy dokonce musíme některé věci vyhodit, aby se nám tam vešlo všechno, o čem si myslíme, že tam musí být. Ale takovým způsobem jsme možná ze svého srdce vystěhovali manželku, děti, Pána Boha nebo ještě něco nebo někoho dalšího. A co uděláme, když teď někdo přijde a poprosí: „Udělej mi ve svém srdci místo, aspoň kousek, prosím…“
Co to znamená? Možná víc na takového člověka myslet, přemýšlet o jeho problému nebo budoucnosti a také se za něho víc modlit.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Když se rozhlédnu a vidím kolem sebe lidi, reklamu, internet, pozoruji, že všichni se předbíhají, abych si jich všiml, aby mě zaujali, abych o nich začal přemýšlet. Chtějí, abych si zapamatoval jejich značku, jejich webovou stránku, abych lajkoval jejich příspěvky, jinými slovy tlačí se mi do srdce. – A co já? Jak se dostat do něčího srdce? Nemám šanci!
Jsem vděčný za lidi, kteří měli a mají ve svém srdci místo pro mě. Vím, že se za mě modlí. Když se setkáme, sami se ke mně hlásí, ptají se, jak se mám, jak se mi daří, vidím, že se mnou zabývají, myslí na mě – mají mě rádi. Je úžasné sledovat, že mě ten člověk má v srdci, i když mě zrovna nevidí a dokonce i tehdy, když provedu něco zlého. Dokáže mi říct „Mám v tebe plnou důvěru“ a já to tak skutečně cítím. Tomu člověku na mě nezištně záleží! A mně je v jejich srdci dobře. Dodává mi to sílu, pocit jistoty a bezpečí. Když potřebuji a ozvu se, oni si pro mě udělají čas.
Zároveň mě naučili tomu, abych si i já ve svém srdci dělal místo pro druhé lidi. Nosím na srdci jednoho kamaráda. Když jsem viděl, že by bylo dobré, aby se ve sboru chopil nějaké služby a vzal si ji dlouhodobě na starost, bylo užitečné, že jsem ho měl v srdci. Existovalo dost argumentů, abych ho k dané službě přesvědčil, přitlačil. Ale nechtěl jsem ho „uargumentovat“. Modlil jsem se, jestli se sám nepletu, prosil jsem, aby ho Bůh ovlivnil, aby mu to sám položil na srdce, aniž bych ho sám příliš přesvědčoval. Nakonec řekl ano. Tak vnímám ovoce toho, když máme někoho v srdci. Ne sbírat argumenty, ne tlačit, ale modlit se a sledovat, jak působí Bůh. A dále ho doprovázet zájmem, pomocí, modlitbami…
Řekl bych, že zvlášť lidé, kteří nesou určitou odpovědnost za druhé lidi nebo nějakým způsobem stojí v popředí (vedoucí, kazatelé…), potřebují mít v srdci místo nejen pro práci, různé úkoly, ale také pro lidi a jejich starosti i radosti – prostě je mít obyčejně rád. Vím, že takoví ještě existují a že jsem to sám pocítil.
K tomuto přemýšlení mě inspiroval apoštol Pavel: „Dejte nám své místo ve svém srdci! …“ (2. Korintským 7,2). Při čtení tohoto dopisu je nápadné, jak má Pavel ty Korinťany opravdu rád – nezištným, srdečným způsobem, jak se to dnes vidí jen málokdy. Vůbec nejde o výhody, pohodlí, plnění úkolů, vycházení vstříc, poplácávání po rameni. Prostě má je rád.
Napřed se do jejich srdce dobývá tím, že jim otvírá vlastní srdce: „Korinťané, naše srdce se vám otevřelo. V našem srdci nemáte nedostatek místa, ale vy sami se nám uzavíráte. Na oplátku – mluvím k vám jako k svým dětem – udělejte nám i vy místo ve svém srdci!“ (2. Korintským 6,11-13)
Kousek dál píše: Máte v mém srdci takové místo, že jsme spolu spjati ve smrti i v životě. Mám ve vás pevnou důvěru, jsem na vás opravdu hrdý; potěšili jste mě a naplnili nesmírnou radostí uprostřed všeho našeho soužení (2. Korintským 7,2-4).
Jan Vopalecký, září 2020
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!