Využij toho, co máš

Asi ve čtrnácti letech jsem byl na prázdninovém pobytu s několika mladými lidmi. Právě jsme se vraceli z odpoledního výletu a v jednu chvíli jsem se na krátkém úseku cesty ocitl sám s naším vedoucím. Byl to zralý muž, který mě znal a cítil jsem, že mi jaksi fandí. Najednou mi strčil do ruky padesátikorunu. Nijak to nevysvětloval, prostě mi řekl: „Na, tu máš.“

Už si nevzpomínám, co jsem s tou padesátikorunou (odpovídalo to zhruba dnešní tisícovce) udělal, ale uvědomuji si, že často dostáváme nějakou šanci, nějakou možnost, příležitost – a je na nás, co s tím uděláme. Můžeme to využít pro sebe nebo pro druhé, k něčemu užitečnému nebo to promarnit – neseme za to zodpovědnost.

Co si představuji pod těmi šancemi, možnostmi, příležitostmi atd?

Dodělal jsem školu – jak ji využiju?
Mám prázdniny, nebo vůbec „volný čas“ – nepromrhám ho?
Umím hrát na nějaký nástroj
Mám vztah k dětem
Umím formulovat, napsat nějakou myšlenku
Rád/a čtu
Jsem dobrý ve svém zaměstnání
Umím navazovat vztahy s lidmi
Ani nevím jak, ale lidé se mi svěřují
Mám koníčka, ve kterém jsem docela dobrý
…doplňte v diskusi sami něco…

Co z toho vnímáme jako dar od Boha? Připomenu příběh o hřivnách, kdy pán rozdal svým služebníkům peníze a po čase se jich ptal, jaký úrok, jaký zisk kdo vydělal.

Jaké zisky, jaké úroky budu moct já ukázat Bohu z darů, které mi svěřil?

Jan Vopalecký, srpen 2018